Právě se nacházíte: Úvodní stránka Korespondence a legislativa
Antiradary:Kdo opravdu porušuje zákon?
4.10.2006
"S příchodem nového silničního zákona obohaceného o kontroverzní bodový systém vyvstala mezi zákonodárci a veřejností otázka, jak naložit s antiradary. V prvé řadě je ale třeba antiradary jako takové specifikovat.
Antiradary: Kdo opravdu porušuje zákon ? Žádná legislativní úprava v současné době nezakazuje používáni pasivních radarových zařízení.
"S příchodem nového silničního zákona obohaceného o kontroverzní bodový systém vyvstala mezi zákonodárci a veřejností otázka, jak naložit s antiradary. V prvé řadě je ale třeba antiradary jako takové specifikovat. Podle znění zákona „nikdo nesmí používat technické prostředky a zařízení, která znemožňují nebo ovlivňují funkci technických prostředků používaných policií nebo vojenskou policií při dohledu na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích". Trhliny, které vsak tento odstavec má, jsou značné. Za prvé je z nich vyloučena městská policie, která tím pádem nemůže postihovat nejenom používání pasivních radarových zařízení, ale rovněž i opravdových antiradarů. Podle Václava Trnečka ze společnosti Beltronics se ovšem postih nevztahuje na jejich funkci, ovšem policie vás může „nachytat na švestkách" kvůli homologaci. Radarové rušičky totiž nejsou schváleny pro použití na českých silnicích. Pasivní zařízení Druhou věcí, která z výše uvedeného znění zákona vyplývá, je používání pasivních radarových zařízení, které je věcí spornější než opravdové antiradary. Podle zákona totiž jejich použití nikterak neznemožňuje nebo neovlivňuje činnost policie, pouze na ní upozorňuje. „Pokud bychom pasivní radarové zařízení považovali za předměty, které činnost policie narušují, pak bychom do této skupiny mohli zařadit i dopravní značky upozorňující řidiče na výskyt policejního radaru nebo třeba rádiové zpravodajství, kde posluchači hovoří o místech, kde právě k měření rychlosti dochází," říká Václav Trneček. Přestože tedy podle ředitele dopravní policie Zdenka Bambase není narušeno fungování policejních měřičů rychlosti, dochází k narušení činnosti kontrolní, což by znamenalo, že řidiči skutečně zákon porušují. S tím ale nesouhlasí JUDr. Tomáš Beran z pojišťovny DA.S. „Ministerstvo i policie se nemohou smířit s tím, že novelou 411/2005 Sb. původně navrhovaný zákaz všech detektorů nebyl do právní opravy zaveden, a tak se snaží deformovat výklad příslušného ustanovení ve snaze dosáhnout toho, čeho měl dosáhnout návrh novely zákona o silničním provozu. To se následně projevuje v účelové argumentaci, jakou je např. tvrzení, že pasivní zařízení narušuje kontrolní činnost radaru. Uvedené zařízení nic takového nečiní, zařízení je pasivní, a nemůže tudíž ovlivnit vůbec nic. Případnou kontrolní funkci by narušil pouze řidič, který se podle výsledku detekce zařídí, avšak argumentovat tím,že samotné pasivní zařízení něco ovlivňuje, je logický protimluv, který ilustruje míru zoufalství policie, která vymýšlí účelové argumenty," uzavírá tuto kapitolu Beran. Jak na policii? Pokud vás tedy policista {a je jedno, jestli se jedná o státní nebo obecní či vojenskou policii) zastaví a hodlá vás za použití pasivního radarového zařízení pokutovat, nenechte se jen tak odbýt. Policista se sice budesnažit argumentovat tím, že vám může na místě udělit pokutu, odebrat řidičský průkaz a přidělit„trestné"body, ovšem v tom případě překračuje zákon spíše on než vy. V tom případě by tedy měl' řidič postupovat následovně: odmítnout převzetí blokové pokuty či složenky a celou věc hnát až ke správnímu řízení. Rovněž-by si měl vzít dobrého advokáta a zajistit výbornou obhajobu. Jelikož se totiž žádný takový případ před soudem neobjevil, může na policii i na ministerstvu dopravy existovat obava, že jakákoliv taková kauza by mohla být precedenčním případem. Z toho poté jen vyplývá, že ministerstvo i policie si jsou vědomy chyb v zákoně i možností, jak jich využívat, a snaží se tak celou věc smést ze stolu prohlášením, že „prostě všechno je ilegální". V tu chvíli by se ale řidiči neměli nechat zastrašit a celou policejní proceduru by se měli snažit zaznamenat, a to jak vizuálně, tak i nahrát na diktafon čí mobilní telefon. Veškerá tato dokumentace totiž může pomoci při následném soudním či přestupkovém řízení. Policisté navíc nemají právo vlézt řidiči do kabiny vozu, pokud k tomu nemají skutečný důvod (např. důvodné podezření vyměřené zákonem týkající se zjišťování drog či hledaných osob). Jakmile by tedy cokoliv vyhledali nebo odebrali z interiéru automobilu, dopouštějí se získávání důkazů nezákonným způsobem. Podtrženo, sečteno Z výše uvedených věcí je tedy jasné, že policie sice má právo pokutovat řidiče za používání antiradarů (tedy těch pří-|strojů, které fungují na opačné bázi než radar a k policejnímu zařízení vysílají signály, které na vzdálenost 40 metrů stoprocentně policii „postaví mimo mísu"), ovšem pokud má řidič ve svém voze umístěné pasivní radarové zařízení, nemají policisté ani ministerstvo dopravy nárok na potrestání řidičů. Pokud totiž řidič tuto technologii používá, nejenom že se nedopouští žádného přestupku, ale navíc svým způsobem policii pomáhá, neboť jejím úkolem je střežit bezpečnost na silnicích. Pokud se tak snaží činit pomocí radarů, pak by tak měli dělat v nebezpečných a nepřehledných úsecích. A co udělá řidič, když do takového úseku vjede a pasivní radarové zařízení ho na kontroly policie upozorní? Správně, zpomalí. Činnost policie tím pádem není narušena, ale právě naopak podpořena. Pokud jednáni policie při následné kontrole bude zavánět „buzerováním", měl by řidič celou situaci řešit okamžitým zavoláním Inspekce ministra vnitra, což na většinu policistů působí jako uklidňující prostředek. PETR PROKOPEC imtortSekce: Novinky | Tisk | Poslat článek známému



