AAA RADIOTAXI S.R.O.

Antiradary:Kdo opravdu porušuje zákon?

4.10.2006

"S příchodem nového silniční­ho zákona obohaceného o kontroverzní bodový sys­tém vyvstala mezi zákonodár­ci a veřejností otázka, jak naložit s antiradary. V prvé řadě je ale třeba antiradary jako takové specifi­kovat.

Antiradary: Kdo opravdu porušuje zákon ? Žádná legislativní úprava v současné době nezakazuje používáni pasivních radarových zařízení.

"S příchodem nového silniční­ho zákona obohaceného o kontroverzní bodový sys­tém vyvstala mezi zákonodár­ci a veřejností otázka, jak naložit s antiradary. V prvé řadě je ale třeba antiradary jako takové specifi­kovat. Podle znění zákona „nikdo nesmí používat tech­nické prostředky a zařízení, která znemožňují nebo ovlivňují funkci technických prostředků používaných poli­cií nebo vojenskou policií při dohledu na bezpečnost provozu na pozemních ko­munikacích". Trhliny, které vsak tento odstavec má, jsou značné. Za prvé je z nich vyloučena měst­ská policie, která tím pádem nemůže postihovat nejenom používání pasivních radarových zařízení, ale rovněž i opravdových antiradarů. Podle Václava Trnečka ze společnosti Beltronics se ovšem postih nevztahuje na jejich funkci, ovšem policie vás může „nachytat na švest­kách" kvůli homologaci. Ra­darové rušičky totiž nejsou schváleny pro použití na čes­kých silnicích. Pasivní zařízení Druhou věcí, která z výše uve­deného znění zákona vy­plývá, je používání pasivních radarových zařízení, které je věcí spornější než opravdové antiradary. Podle zákona totiž jejich použití nikterak neznemožňuje nebo neovlivňu­je činnost policie, pouze na ní upozorňuje. „Pokud bychom pasivní radarové zařízení po­važovali za předměty, které činnost policie narušují, pak bychom do této skupiny mohli zařadit i dopravní znač­ky upozorňující řidiče na výskyt policejního radaru ne­bo třeba rádiové zpravodaj­ství, kde posluchači hovoří o místech, kde právě k měření rychlosti dochází," říká Vác­lav Trneček. Přestože tedy podle ředitele dopravní policie Zdenka Bambase není narušeno fungo­vání policejních měřičů rych­losti, dochází k narušení činnosti kontrolní, což by znamenalo, že řidiči skutečně zákon porušují. S tím ale ne­souhlasí JUDr. Tomáš Beran z pojišťovny DA.S. „Minis­terstvo i policie se nemohou smířit s tím, že novelou 411/2005 Sb. původně navr­hovaný zákaz všech detekto­rů nebyl do právní opravy za­veden, a tak se snaží deformovat výklad příslušného ustanovení ve snaze dosáh­nout toho, čeho měl dosáh­nout návrh novely zákona o silničním provozu. To se ná­sledně projevuje v účelové argumentaci, jakou je např. tvrzení, že pasivní zařízení narušuje kontrolní činnost radaru. Uvedené zařízení nic takového nečiní, zařízení je pasivní, a nemůže tudíž ovlivnit vůbec nic. Případnou kontrolní funkci by narušil pouze řidič, který se podle vý­sledku detekce zařídí, avšak argumentovat tím,že samotné pasivní zařízení ně­co ovlivňuje, je logický proti­mluv, který ilustruje míru zoufalství policie, která vy­mýšlí účelové argumenty," uzavírá tuto kapitolu Beran. Jak na policii? Pokud vás tedy policista {a je jedno, jestli se jedná o státní nebo obecní či vojenskou po­licii) zastaví a hodlá vás za po­užití pasivního radarového zařízení pokutovat, nenechte se jen tak odbýt. Policista se si­ce budesnažit argumentovat tím, že vám může na místě udělit pokutu, odebrat řidičský průkaz a přidělit„trestné"body, ovšem v tom případě překračuje zákon spíše on než vy. V tom případě by tedy měl' řidič postupovat následovně: odmítnout převzetí blokové pokuty či složenky a celou věc hnát až ke správnímu řízení. Rovněž-by si měl vzít dobrého advokáta a zajistit výbornou obhajobu. Jelikož se totiž žádný takový případ před sou­dem neobjevil, může na poli­cii i na ministerstvu dopravy existovat obava, že jakákoliv taková kauza by mohla být precedenčním případem. Z toho poté jen vyplývá, že ministerstvo i policie si jsou vě­domy chyb v zákoně i mož­ností, jak jich využívat, a snaží se tak celou věc smést ze stolu prohlášením, že „prostě všechno je ilegální". V tu chvíli by se ale řidiči ne­měli nechat zastrašit a celou policejní proceduru by se mě­li snažit zaznamenat, a to jak vizuálně, tak i nahrát na diktafon čí mobilní telefon. Veš­kerá tato dokumentace totiž může pomoci při následném soudním či přestupkovém řízení. Policisté navíc nemají právo vlézt řidiči do kabiny vozu, pokud k tomu nemají skutečný důvod (např. dů­vodné podezření vyměřené zákonem týkající se zjiš­ťování drog či hledaných osob). Jakmile by tedy cokoliv vyhledali nebo odebrali z inte­riéru automobilu, dopouštějí se získávání důkazů ne­zákonným způsobem. Podtrženo, sečteno Z výše uvedených věcí je tedy jasné, že policie sice má právo pokutovat řidiče za používání antiradarů (tedy těch pří-|strojů, které fungují na opačné bázi než radar a k policejnímu zařízení vysílají signály, které na vzdálenost 40 metrů stoprocentně policii „postaví mimo mísu"), ovšem pokud má řidič ve svém voze umístěné pasivní radarové za­řízení, nemají policisté ani ministerstvo dopravy nárok na potrestání řidičů. Pokud totiž řidič tuto tech­nologii používá, nejenom že se nedopouští žádného pře­stupku, ale navíc svým způsobem policii pomáhá, neboť je­jím úkolem je střežit bez­pečnost na silnicích. Pokud se tak snaží činit pomocí radarů, pak by tak měli dělat v nebez­pečných a nepřehledných úsecích. A co udělá řidič, když do ta­kového úseku vjede a pasivní radarové zařízení ho na kont­roly policie upozorní? Správně, zpomalí. Činnost policie tím pádem není naruše­na, ale právě naopak pod­pořena. Pokud jednáni policie při následné kontrole bude za­vánět „buzerováním", měl by řidič celou situaci řešit okamžitým zavoláním In­spekce ministra vnitra, což na většinu policistů působí jako uklidňující prostředek. PETR PROKOPEC imtort

Sekce: Novinky   |   Tisk   |   Poslat článek známému