Právě se nacházíte: Úvodní stránka Korespondence a legislativa
Final Word. Debata na téma korupce.
14.11.2006
Korupce (česky podplácení) hovoří se o ní v televizi, rádiu, píše se o ní v denním tisku. Pod vlivem médií si pak korupci představujeme tak, že příkladně: osoba (osobou je myšlena jakákoliv fyzická či právnická osoba) jedná (žádá) na úřadě, od kterého něco potřebuje, přičemž daný úřad (úředník) osobě sdělí, že danou věc nelze vyřídit tak, jak osoba potřebuje. Následně osoba dá příslušnému úředníkovi úplatek, a ten vyvine iniciativu, která vede k tomu, že úřad danou věc vyřídí tak, jak osoba potřebuje.
Final Word Debata na téma korupce.
Korupce, jak proti ní účinně postupovat. Korupce v taxislužbě.
Korupce (česky podplácení) hovoří se o ní v televizi, rádiu, píše se o ní v denním tisku. Pod vlivem médií si pak korupci představujeme tak, že příkladně: osoba (osobou je myšlena jakákoliv fyzická či právnická osoba) jedná (žádá) na úřadě, od kterého něco potřebuje, přičemž daný úřad (úředník) osobě sdělí, že danou věc nelze vyřídit tak, jak osoba potřebuje. Následně osoba dá příslušnému úředníkovi úplatek, a ten vyvine iniciativu, která vede k tomu, že úřad danou věc vyřídí tak, jak osoba potřebuje. To je tedy celá korupce? Samozřejmě že ne. Vraťme se k uvedenému příkladu. Proč osoba úplatek zaplatila? Protože buď porušila zákon nebo nesplnila nějakou zákonem či jiným předpisem stanovenou povinnost či podmínku nebo prostě nevěděla, co může a co ne. Úplatek zapůsobí tak, že to, co bylo porušením zákona, následně porušením zákona není, nesplněná zákonem či jiným předpisem uložená povinnost či podmínka je následně splněna nebo příslušný úředník danou věc „vyřídí za osobu sám“, neboť sama osoba toho není schopna. Výsledkem je, že osoba dosáhla na úřadě toho, co potřebovala, příslušný úředník si přivydělal a celá věc je skončena bez jakéhokoliv postihu. Proč je to možné? Protože korupci je nutno hledat přímo v českých právních předpisech, na základě kterých příslušný úřad, resp. úředník, jedná a rozhoduje. Problém je častá nejednoznačnost nebo přímo prokorupčnost zákonů, která podplácení umožňují či dokonce slouží jako „návod“ ke korupčnímu jednání či rozhodování. Problém je také častá nesrozumitelnost, zbytečná složitost zákonů a jejich vzájemných vztahů, což vede k tomu, že ten, kdo nemá právní vzdělání se této „četbě“ raději vyhýbá, a to vede k nízkému právnímu povědomí a nesvéprávnosti všech, kdo nemají hodně peněz na „právníka“. V roce 1998 se Zastupitelstvo hl.m. Prahy usneslo vydat obecně závaznou vyhlášku hl.m. Prahy o ověřování znalostí řidičů taxislužby na území hlavního města Prahy č. 23/1998. Tato vyhláška stanovila jako podmínku k výkonu práce řidiče taxi na území hl.m. Prahy prokázat zkouškou (1x za 4 roky) znalosti z místopisu Prahy, znalosti právních předpisů, upravujících taxislužbu a ochranu spotřebitele a znalosti obsluhy taxametru. Zkouška se skládala z písemné části (testy z místopisu a právních předpisů) a pokud v ní zkoušený prospěl, postoupil k ústní části, kde obdržel pouze jednu otázku z místopisu a jednu otázku z právních předpisů, přičemž otázka z místopisu ukládala určit „polohu“ určité ulice na území hl.m. Prahy, přičemž neexistovaly varianty a), b), c) a mohlo se jednat v podstatě o libovolnou ulici v Praze. Pokud tedy zkoušený právě tuto jednu ulici neznal, u zkoušky neprospěl a k opravné zkoušce mohl až za tři měsíce. Na další opravnou zkoušku mohl až za jeden rok. To samozřejmě znamenalo ztrátu zaměstnání či nucené ukončení podnikatelské činnosti, a to vše pro jednu ulici v Praze, kterou neznal! Učit se nazpaměť všechny pražské ulice je nesmysl, stejně tak jako je nesmysl koncipovat zkoušku, o jejímž výsledku rozhoduje jedna odpověď na jednu otázku. Dále je nesmysl fakticky znemožnit možnost složit zkoušku opravnou. Leda že předmětná vyhláška měla posloužit jinému účelu než ke vzdělávání pražských taxikářů. K jakému? V současné době probíhá soudní řízení s velkým počtem osob, obviněných z úplatkářství, konkrétně s některými členy zkušebních komisí řidičů taxi v Praze a pražskými taxikáři, kteří ze strachu před likvidační zkouškou platili vysoké úplatky některým členům zkušebních komisí. A protože předmětná vyhláška vůbec neupravovala, co příslušní úředníci a úřady „musí a co nesmí“ ve vztahu ke zkouškám řidičů taxi zajišťovat a dodržovat tak, aby zkoušky probíhaly korektně (na vyhlášku se výslovně nevztahoval ani správní řád!), výsledkem byla velká korupční kauza. Těmi „špatnými“ byli členové zkušebních komisí, kteří úplatky přijímali a ti taxikáři, kteří úplatky platili, jinak nikdo. Ale co ti, kteří předmětnou vyhlášku vypracovali a schválili? Pražské zastupitele jsem dlouho a marně na vše upozorňoval. Teprve v roce 2003 doznala vyhláška změnu, která uvedené nekorektnosti odstranila, ale to bylo v době, kdy se úplatkářská kauza postupně dostávala na veřejnost. Koncem roku 2005 jsem měl možnost se neoficiálně seznámit s dokumentem „ Zákon o taxislužbě“, který připravují „zaměstnanci“ Magistrátu hl.m. Prahy. Zákon chce obcím umožnit stanovovat počty vozidel taxi, které mohou na území obce taxislužbu provozovat a provozovatelům těchto taxíků by obce mohly stanovovat další jakékoliv blíže nespecifikované podmínky. Tím zákon zcela zničí svobodné podnikatelské prostředí v taxislužbě na území celé České republiky a vzhledem k jeho nejednoznačnosti (hlavní záhada je: kdo bude ten vyvolený provozovatel a proč?) je totálně prokorupční. Dále zákon zavádí „veřejný zájem“ v taxislužbě, pomocí kterého by jistě bylo možno taxislužbu, a tím i obcí vyvoleného provozovatele taxislužby dotovat z peněz daňových poplatníků (v současné době taxislužba funguje na území celé České republiky bez jakýchkoliv dotací). Zákon Magistrát hl.m. Prahy připravoval a připravuje v podstatě tajně bez součinnosti s Ministerstvem dopravy a bez účasti zástupců českých podnikatelů v taxislužbě. Pokud tedy chceme s korupcí účinně bojovat, je třeba odstraňovat příčiny a ne důsledky, kdy již ti, kdož úplatek či jiný prospěch získat měli, ho již získali. Konkrétně doufám, že tento text prospěje k tomu, že Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky nebude nikdy v budoucnu muset projednávat tento „Zákon o taxislužbě“ či jemu podobný právní předpis týkající se taxislužby, který je takto prokorupční.Jiří Kvasnička jednatel společnosti A A A radiotaxi s.r.o.
Sekce: Novinky | Tisk | Poslat článek známému



