AAA RADIOTAXI S.R.O.

Reakce na návrh na provedení změny vyhlášky hl.m. Prahy č. 23/I998 Sb. HMP

8.1.2001

Vážený pane Kvasničko, obdržel jsem prostřednictvím kanceláře pana primátora Váš návrh na provedení změny vyhlášky hlavního města Prahy č. 23/I998 Sb. HMP, o ověřování znalostí řidičů taxislužby na území hl.m.Prahy, ve znění pozdějších předpisů (dále jen Vyhlášky HMP).

HLAVNÍ MĚSTO PRAHA Ing. MARTIN HEJL NÁMĚSTEK PRIMÁTORA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY Vážený pane Kvasničko, obdržel jsem prostřednictvím kanceláře pana primátora Váš návrh na provedení změny vyhlášky hlavního města Prahy č. 23/I998 Sb. HMP, o ověřování znalostí řidičů taxislužby na území hl.m.Prahy, ve znění pozdějších předpisů (dále jen Vyhlášky HMP). Ve Vašem návrhu je požadováno zrušení článku 7 uvedené vyhlášky, který stanoví platnost osvědčení o zkoušce na 4 roky od data jejího vykonání. Po prověření Vašeho návrhu odbornými útvary MHMP Vám sděluji následující: Nejprve je nutno vrátit se stručně do historie. Od data nabytí účinnosti Vyhlášky I3MP, tj. od 1.10.1998, jsou vznášeny k její existenci jako celku i k jednotlivým ustanovením neustále připomínky, a to zejména ze strany některých provozovatelů taxislužby a jimi najatých advokátních kanceláří. Svými podáními se snažili a snaží předmětnou vyhlášku obce zpochybnit proto, aby nemohlo docházet k situacím, že některý řidič taxislužby (jejich zaměstnanec) zkoušku - i přes její vcelku relativně mírné znalostní podmínky - nesloží. Do doby vydání . Vyhlášky HMP totiž v otázce odbornosti postačovalo řidiči taxislužby pouze mít řidičské oprávnění. Přitom však řada konfliktů, k nimž v taxislužbě dochází, je způsobována nedodržováním existujících právních předpisů ve vztahu k cestujícím, což je z nezanedbatelné části způsobeno neznalostí všech norem, které tento druh podnikání upravují. Každá profese vyžaduje různé specificky náročné podmínky pro její kvalitní výkon a koncesovaná živnost "taxislužba" je řazena mezi živnosti, na které jsou kladeny mimo obecných požadavků i požadavky další. Spadá sem zejména požadavek morální, požadavek profesionální spolehlivosti a také požadavek odborné způsobilosti. Tento požadavek je podstatně náročnější pro provozovatele koncesované živnosti, avšak je současně vyžadováno, aby i řidič taxislužby prokázal minimum znalostí, nezbytně nutných k výkonu svého povolání. V souvislosti s těmito námitkami proti Vyhlášce H1V1P proběhla také řada jednání na různých úrovních. Byla dokonce ustavena zvláštní pracovní skupina pod mým vedením a dále radního Mgr.Blažka a obsáhlá jednání byla uzavřena s tím, že bylo řadě požadavků zástupců provozovatelů taxislužby vyhověno a v této věci byly provedeny úpravy; např. novela této vyhlášky (zkrácení lhůty k opravné zkoušce ze 6 na 3 měsíce, a to od 1.8.1999), zveřejnění zkušebních otázek na síti Internet (e-mail: www.udi-praha.cz) apod. Pro další doplnění ještě uvádím, že byla již dvakrát podána ústavní stížnost proti postupu Magistrátu hl.m.Prahy, spočívajícím v aplikaci vyhlášky hl.m.Prahy o ověřování znalostí řidičů taxislužby na území hl.m.Prahy, včetně návrhu na zrušení této vyhlášky. V obou případech Ústavní soud České republiky svými nálezy tyto ústavní stížnosti odmítl. Při stanovení časové platnosti osvědčení o zkoušce na období 4 let mělo HMP na mysli především to, aby byla zaručena průběžná znalost vývoje dopravní situace na území hl.m.Prahy, neboť v souvislosti s rozvojem města se dopravní režim i komunikační síť neustále mění a vyvíjí. Rovněž zákonné normy doznávají trvalého vývoje a zdokonalování a tyto změny je také potřebné vnímat a znát. Přínos pravidelného ověřování znalostí řidičů taxislužby proto nepochybně spočívá především v tom, že řidiči taxislužby budou osoby odborně dobře připravené k tomuto povolání, přičemž ale bude zároveň záruka, že jejich profesní zdatnost bude pravidelně přezkušována. Závěrem proto konstatuji, že zákon o silniční dopravě ve svém ustanovení § 41 odst. 3 zmocňuje obec k vydání obecně závazné; vyhlášky, která upraví podmínky provozování taxislužby podle ustanovení § 21 odst. 7l, tzn. zmocňuje obec stanovit jako podmínku k výkonu práce řidiče na svém území povinnost prokázat zkouškou řidiče znalosti místopisu, právních předpisů upravujících taxislužbu a ochranu spotřebitele, znalosti obsluhy taxametru a způsob provádění zkoušky. O tom všem pojednává i obsah Vyhlášky HMP, z čehož vyplývá, že její právní úprava vychází jednoznačně ze zákonného zmocnění a žádné je í ustanovení nemůže být tudíž nezákonné. Současnou právní úpravou v této oblasti se přitom Česká republika přibližuje standardům, které jsou platné a běžné v zemích západní Evropy. Omezení platnosti osvědčení o zkoušce zákon o silniční dopravě neupravuje umožňuje však vyhláškou stanovit způsob ověřování dále uvedených znalostí. Stanovení periodicity zkoušek a doby platnosti osvědčení je dle názoru odboru dopravy MHMP - s tímto zmocněním plně v souladu. Pro celkové doplnění této problematiky a Vaši informaci ještě uvádím, že ve stejných intencích postupují i další magistrátní úřady v ČR - v Plzni platí osvědčení o zkoušce po dobu 5 let (na tuto dobu je vydáván i průkaz řidiče taxi) a po této době musí adept složit zkoušku novou, v Brně platí osvědčení o zkoušce po dobu 2 let (i zde je na tuto dobu vydáván průkaz řidiče taxislužby) a po této době musí řidiči složit novou zkoušku. Navíc je v Brně na řidičích taxislužby pravidelně každé dva roky požadováno předložení několika dalších dokladů, např. kromě trestního rejstříku a evidenční karty řidiče, jsou to i psychotesty, potvrzení o zdravotní způsobilosti, potvrzení o pravidelném.poučování řidičů z povolání. Na základě výše uvedeného, nepokládám v současné době za vhodné a účelné, provést změnu vyhlášky HMP, tak jak navrhujete ve svém dopise. Přesto Vám děkuji za Váš zájem o uvedenou problematiku. Vážený pan

Ing. Martin Hejl

Sekce: Novinky   |   Tisk   |   Poslat článek známému