Odůvodnění návrhu novely zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě

3. 12. 2018

Předkládací zpráva

Ministerstvo dopravy předkládá vládě ke schválení návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Předložení tohoto návrhu vládě předpokládá Plán legislativních prací vlády na zbývající část roku 2018.

Cílem předloženého návrhu je především revize právní úpravy taxislužby a provedení některých dílčích změn v dalších oblastech upravených zákonem o silniční dopravě.

V oblasti taxislužby se v souvislosti s její liberalizací jednoznačně upravují pravidla pro provozování taxislužby za využití populárních mobilních aplikací a dalších elektronických komunikačních prostředků spočívající v upuštění od požadavku na plnění některých povinností, a to povinného použití taxametru a označení vozidel střešní svítilnou. Současně se navrhuje redukce povinností dopravců a řidičů taxislužby tak, aby nedocházelo k nedůvodnému zvýhodnění poskytování taxislužby tzv. alternativními způsoby. Právní úprava taxislužby se ale zároveň doplňuje o některé instituty, které povedou k lepší ochraně a vymahatelnosti práv zákazníků.

Vzhledem k dílčí liberalizaci taxislužby, která umožní v širší míře než dnes provozovat taxislužbu vozidlem, které není označeno střešní svítilnou, je nezbytné zavést jiný způsob označování vozidel taxislužby tak, aby byla tato vozidla jednoznačně identifikovatelná jak pro zákazníky, tak pro orgány vykonávající státní odborný dozor či kontrolu. Tímto identifikátorem bude evidenční nálepka vozidla taxislužby vydávaná dopravním úřadem, kterou bude muset být označeno každé vozidlo, kterým bude provozována taxislužba

Návrhem dochází ke zrušení povinnosti vést záznam o provozu vozidla, tzn. zaznamenávat stanovený okruh údajů o poskytnutých přepravách a provozování taxislužby na paměťové jednotce taxametru. S tím souvisí i zrušení povinnosti, aby součástí měřicí soustavy taxametru byla paměťová jednotka, která slouží k uchování tohoto záznamu.

Dále se navrhuje zrušení povinnosti dopravce provozujícího taxislužbu vozidlem taxislužby zajistit, aby bylo vozidlo vybaveno aktuálním výpisem z evidence vozidel taxislužby.

Za účelem lepší ochrany práv zákazníků návrh zavádí nový institut zprostředkovatele taxislužby a stanoví pro výkon jeho činnosti určité povinnosti, které směřují zejména k tomu, aby předmětem zprostředkování byly pouze služby legální, tj. služby poskytované k tomu oprávněnými subjekty – dopravcem a řidičem, kteří jsou držiteli potřebných povolení (koncese dopravce a oprávnění řidiče taxislužby).

Návrhem dochází k omezení rozsahu zmocnění obcí k regulaci taxislužby na svém území. Zcela se vypouští možnost obcí stanovit  řidičům taxislužby jako podmínku pro zahájení nebo nabízení přepravy na území obce povinnost prokázat zkouškou znalosti místopisu, obsluhy taxametru a právních předpisů upravujících provozování taxislužby a ochranu spotřebitele a dále se vypouští možnost obcí stanovit požadavek na barvu karoserie a minimální rozměry vozidla. K této změně se přistupuje v návaznosti na zásadní požadavky řady rezortů, zejména Ministerstva vnitra, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva spravedlnosti, jakož i Hospodářské komory, neboť se s ohledem na technologický vývoj v oblasti dopravy jedná o již nadbytečné povinnosti, které pouze ztěžují vstup do podnikání a výkon zaměstnání v sektoru taxislužby.

Dílčí úprava se navrhuje u zadržení průkazu řidiče taxislužby, kdy se zavádí možnost využít předmětného institutu i v případě, že průkaz řidiče taxislužby jeho držitel nemá při výkonu státního odborného dozoru u sebe, nebo to tvrdí, tak, aby se podezřelí ze spáchání závažných přestupků nemohli vyhýbat nepříznivým důsledkům, které jsou se zadržením průkazu řidiče taxislužby spojeny.

Mimo oblast taxislužby se ve prospěch adresátů právní regulace upouští od povinného označování velkých vozidel obchodním jménem podnikatele v silniční dopravě a rezignuje se na nadbytečné vydávání stanovisek dopravních úřadů v řízeních o udělení koncese pro provozování silniční dopravy malými vozidly.

Dále se zakotvují některé povinnosti řidiče vozidla při přepravě nebezpečných věcí vyplývající z Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí tak, aby tyto povinnosti byly vynutitelné. Současně dochází v oblasti přepravy nebezpečných věcí ke zkrácení doby, po kterou musí odesílatel a dopravce uchovávat předepsané doklady, a to z 2 let na 1 rok, neboť doba 1 roku je pro účely provedení kontroly v provozovně dostatečná.

Dále se zcela vypouští povinnost uchovávání předepsaných dokladů osoby zajišťující vykládku nebezpečných věcí, neboť výše uvedená mezinárodní smlouva již nestanoví žádné doklady, které by měl příjemce uchovávat.

Naproti tomu se do zákona o silniční dopravě včleňuje speciální úprava vůči úpravě obsažené v zákoně o zaměstnanosti navazující na unijní předpisy v oblasti vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb. S ohledem na specifika zaměstnávání osob v silniční dopravě spočívající zejména v tom, že pracovištěm je v jejich případě přímo vozidlo, se navrhuje stanovit, že kopie dokladů prokazujících pracovněprávní vztah s řidičem, které mají být podle obecné úpravy k dispozici na pracovišti, budou muset být v případě zahraničních dopravců k  dispozici ve vozidle včetně překladu do českého jazyka. Zakotvení předmětné povinnosti do zákona o silniční dopravě umožní projednávání přestupku spočívajícího v jejím porušení dopravními úřady, což zefektivní správní postih, jenž v současnosti není ze strany inspektorátů práce prováděn v dostačujícím rozsahu. Ve vztahu k tuzemským dopravcům se speciální právní úprava do zákona o silniční dopravě nedoplňuje, neboť podle zákona o zaměstnanosti se tato povinnost nevyžaduje v případě, že zaměstnavatel oznámil okresní správě sociálního zabezpečení den nástupu zaměstnance do zaměstnání, které mu založilo účast na nemocenském pojištění podle zákona o nemocenském pojištění. Tuzemští dopravci tedy zpravidla tuto povinnost plnit nemusí, přičemž je u nich možné provést i kontrolu v provozovně.

Změny obsažené v předloženém návrhu se dotýkají též licenčního řízení, ve kterém dochází k dílčímu upřesnění postupů při vydávání závazných stanovisek dotčených úřadů, v jejichž správních obvodech mají být na trase linky umístěny zastávky tak,  aby v důsledku nečinnosti těchto úřadů nedocházelo k excesivnímu prodlužování licenčního řízení.

V návaznosti na poznatky z aplikační praxe se provádí i další dílčí úpravy zákona o silniční dopravě, například v souvislosti s prokazováním spolehlivosti u osob, kterým byla udělena mezinárodní ochrana, upřesnění povinnosti dopravních úřadů hlásit Ministerstvu dopravy určité údaje vyžadované právem Evropské unie, stanovení povinnosti dopravce zajistit, aby mohla být řádně vykonána kontrola ze strany policejních orgánů či zavedení možnosti uložení trestu propadnutí věci nebo náhradní hodnoty za přestupek dopravce spočívající v neoprávněné manipulaci s tachografy.

Současná ani navrhovaná právní úprava není diskriminační ani nemá dopady na rovnost žen a mužů.

Pokud jde o dopady návrhu na státní a veřejné rozpočty, návrh počítá se zavedením evidenčních nálepek vozidla taxislužby, jejichž tisk a distribuci bude zajišťovat stát, respektive dopravní úřady. S tiskem a distribucí evidenčních nálepek vozidel taxislužby budou spojeny výdaje z veřejných rozpočtů. V prvním roce bude nezbytné vynaložit cca 1 mil. Kč na označení již evidovaných vozidel (cca 15 000 vozidel) a vytvoření rezerv na dopravních úřadech (grafické zpracování, výroba, distribuce 50 000 kusů evidenčních nálepek). V dalších letech budou již náklady velmi nízké, neboť se počítá s roční spotřebou cca 5 000 kusů evidenčních nálepek. Vydání evidenční nálepky vozidla taxislužby však bude zpoplatněno, a to částkou 500 Kč, která bude příjmem obce s rozšířenou působností. Odhad příjmů do rozpočtu obcí je v prvním roce cca 7 500 000 Kč a v každém dalším roce cca 2 500 000 Kč. V oblasti správních poplatků na druhou stranu dojde ke zrušení výběru správního poplatku za vydání výpisu z evidence vozidel taxislužby při zápisu vozidla do této evidence, který činí 50 Kč, čímž dojde k dílčímu poklesu příjmů obcí.

Ve vztahu k podnikatelům tak vznikne povinnost k úhradě nového správního poplatku ve výši 500 Kč za vydání evidenční nálepky vozidla taxislužby, na druhou stranu však povinná evidenční nálepka v mnohých případech nahradí střešní svítilnu s nápisem TAXI, jejíž pořizovací cena je nyní cca 2 000 Kč. Současně se upouští od úhrady poplatku ve výši 50 Kč za vydání výpisu z evidence vozidel taxislužby při zápisu vozidla do této evidence.

Navrhovaná právní úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh se dotýká zejména Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí a specifikuje povinnosti řidičů vozidel při přepravě nebezpečných věcí, což umožní lepší postih neplnění těchto povinností příslušnými orgány. Cílem návrhu zákona není provedení nových předpisů sekundárního unijního práva do vnitrostátního právního řádu.

V meziresortním připomínkovém řízení uplatnilo zásadní připomínky 10 ústředních orgánů státní správy (MV, MF, MPO, MSp, MO, MZd, MZe, MPSV, ÚVČR-OKOM, SSHR), Hlavní město Praha a 5 krajů (Plzeňský, Jihočeský, Ústecký, Jihomoravský a Olomoucký), Svaz měst a obcí, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, Unie zaměstnavatelských svazů České republiky, Hospodářská komora a Svaz průmyslu a dopravy; tato připomínková místa uplatnila celkem 130 zásadních připomínek.

Zásadní připomínky byly vypořádány akceptací nebo vysvětlením, s níže uvedenými výjimkami.

S Ministerstvem zdravotnictví zůstává rozporem připomínka uplatněná nad rámec návrhu požadující rozšíření výjimky umožňující nedodržování zákazu stání také na zdravotnické pracovníky poskytovatele zdravotních služeb, kteří poskytují domácí péči, a připomínka požadující opravu odkazu na zmocňovací ustanovení. Akceptací předmětných připomínek by předkladatel porušil čl. 54 odst. 3 Legislativních pravidel vlády.

S Ministerstvem práce a sociálních věcí zůstává rozporem připomínka k navrhovanému založení nové kompetence dopravních úřadů kontrolovat doklady prokazující existenci pracovněprávních vztahů mezi řidiči a dopravci usazenými v jiných členských státech Evropské unie. Tato kompetence je nyní přiznána inspektorátům práce, přičemž návrh novely zákona o silniční dopravě reaguje na skutečnost, že předmětné kontroly nejsou v praxi prováděny v dostačujícím rozsahu, přičemž inspektoráty práce ani nedisponují srovnatelně efektivními prostředky kontroly a postihu, jakými disponují dopravní úřady (oprávnění zastavovat vozidla je realizováno v součinnosti s policií, inspektoráty práce nemají možnost ukládat kauce či zabránit v jízdě apod.). Ministerstvo práce a sociálních věcí však s navrženou právní úpravou nesouhlasí, jelikož v ní spatřuje založení duplicitní kompetence ve vztahu k inspektorátům práce.

S Plzeňským krajem zůstává rozporem připomínka k celkové koncepci změny právní úpravy taxislužby. Plzeňský kraj vnímá negativně zejména skutečnost, že byla zvolena varianta dílčí liberalizace taxislužby, a preferoval by taxislužbu jednotnou (tj. stanovení povinnosti opatřit všechna vozidla taxislužby střešní svítilnou, identifikací dopravce a taxametrem, a to bez výjimek).

S Hlavním městem Prahou a Svazem měst a obcí zůstávají rozporem připomínky požadující zavedení speciálních registračních značek pro vozidla taxislužby za účelem lepší rozpoznatelnosti těchto vozidel. Ministerstvo dopravy má však za to, že stejného cíle lze dosáhnout označováním vozidel taxislužby evidenčními nálepkami vozidel taxislužby, které návrh nově zavádí a které budou představovat levnější, administrativně méně náročné a dostatečně efektivní řešení.