Realita je taková, že soud dnes otevřel spíše stavidla nelegálnímu podnikání: Aplikace UberPOP sama o sobě sice může nabízet zprostředkování přepravy osob, ale její výkon se musí řídit zákonem č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, který stanoví, že jakákoliv „osobní doprava pro cizí potřeby, kterou se zajišťuje přeprava osob včetně jejich zavazadel“ je taxislužba. Jiný způsob osobní dopravy pro cizí potřeby pro max. 9 osob legislativa nezná, proto i přepravu zprostředkovanou aplikací UberPOP je nutno považovat (z definice zákona) za taxislužbu.
Ačkoliv aktuálně skutečně neexistuje právní předpis, který by zprostředkování přepravy prostřednictvím aplikace UberPOP zakazoval (jak konstatoval soud), existuje na druhou stranu zákonem daný soubor povinností pro výkon činnosti taxislužby, který platí pro všechny dopravce a řidiče vykonávající taxislužbu, řidiče realizující jízdy zprostředkované aplikací UberPOP nevyjímaje.
„Placená spolujízda“? „Alternativní taxislužba“? NE, taxislužba.
V mediálních zkratkách se často uvádí, že společnost Uber prý službu UberPOP inzeruje jako „placenou spolujízdu“ nebo „alternativní taxislužbu“. Lze doložit, že ji naopak inzeruje i jako taxislužbu. Službu UberPOP nelze považovat za „alternativní taxislužbu“, ale na opak za skutečnou taxislužbu, která se před zákazníky a spolupracujícími řidiči dostává do jisté permanentní schizofrenie: na jedné straně se alibisticky snaží vymezovat jako tzv. spolujízda, na druhé straně z podstaty nabízené a realizované činnosti se však (z definice zákona) jedná o taxislužbu. Pojem „alternativní taxislužba“ lze chápat spíše jen jako marketingový výmysl, který má zaujmout některé zákazníky, než jako definiční pojem, který by byl v souladu se zákonem o silniční dopravě.
Zdá se, že soud ve svém rozhodnutí pominul princip, že obcházení zákona = jeho porušení. Toto pravidlo funguje obecně ve všech oblastech podnikání, kde platí nějaká speciální úprava. A pro oblast provozování taxislužby platí zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě a související předpisy. Zprostředkování přepravy osob za úplatu prostřednictvím aplikací přitom není žádné novum, a UberPOP nefunguje v legislativním ani konkurenčním vakuu. Na pražském trhu je k dispozici hned několik aplikací nabízejících zprostředkování přepravy osob. Pro všechny dopravce ale musí platit pravidlo, že aplikací zprostředkovanou přepravu (UberPOP nevyjímaje) poskytují dopravci s řádnými koncesemi a řidiči s platným průkazem řidiče taxislužby a povinnou výbavou vozidel taxi, jak stanoví zákon. Pokusy o obcházení jak na úrovni plnění povinnosti dopravců a řidičů, tak úrovni povinné výbavy vozidel taxislužby, zakládá oprávněné podezření z porušování zákona a nelegálního podnikání.
Rovné podmínky pro podnikání a pravidla platná pro všechny
Známé pořekadlo zní: jestliže něco vypadá jako kachna, chová se jako kachna a křičí jako kachna, tak je to prostě kachna. Vztaženo na službu UberPOP: jestliže se někdo chová jako taxislužba, funguje jako taxislužba a dokonce i inzeruje jako taxislužba, pak je to prostě taxislužba. A ta má svoje jasně daná pravidla. Mohou se nám ne ve všem líbit, můžeme k nim mít výhrady, ale seriózní podnikatelé v oboru je musí dodržovat.
Je proto nutno opakovat stále dokola: rovné podmínky musí platit pro všechny, UberPOP nevyjímaje. Dnešní rozhodnutí soudu není konečné, celá věc bude mít pokračování u Nejvyššího správního soudu. Přesto celá věc komunitu poctivých taxikářů v Praze i mimo ni nemůže nechat v klidu:
- Je třeba dát jasně najevo nesouhlas s nelegálními praktikami v poskytování taxislužby i s pokusy o jejich legalizaci!
- Je třeba magistrátu a odpovědným orgánům státu opakovat, že rovné podmínky pro podnikání musí platit pro všechny a že politika nerespektování zákona, dumpingových cen a pokusů o nelegální podnikání povede jen k plíživé likvidaci poctivého podnikání v taxislužbě!
Jak inzeruje UberPOP? Jako „Taxi Praha Uber“…
Zdroj: Seznam.cz
